Brainstorming

Anglickým pojmem brainstorming je označována technika, při které má jedinec nebo skupina jedinců, za úkol vymyslet co nejvíce nápadů na zadané téma a to ve velmi krátkém čase. Většinou je brainstorming provozován v menších skupinách neboť je založen na myšlence, že nápady jednoho člena skupiny ovlivňují nové nápady ostatních členů skupiny. Vznikají tak vzájemné podněty, které by jeden člen většinou sám nevymyslel nebo by mu to trvalo nepřiměřeně dlouhý čas.

Vhodné předpoklady

Bez hodnocení

Nápady, které překládají jednotliví členové týmu by neměly být nikterak hodnoceny ani komentovány. I zdánlivě hloupý, zbytečný či off-topic nápad může být totiž inspirací pro jiného člena skupiny.

Uvolněná atmosféra

Technika brainstormingu má za úkol vygenerovat co největší počet nápadů. K vymyšlení co největšího počtu nápadů pomáhá neformální prostředí, uzavřená skupina lidi, kteří se dobře znají, nehodnocení jednotlivých dílčích nápadů. Dobrná nálada a pohodlné prostředí zvyšují kreativní myšlení a podporují tvorbu většího počtu nápadů.

Zapisovat, zapisovat, zapisovat

Jednotlivé dílčí nápady, podněty a myšlenky by měly být zapisovány, ideálně např. na tabuli, aby byly viditelné pro všechny členy týmu. Vizuální přehled o jednotlivých nápadech napomáhá ke generování dalších podnětů.

Nevýhody

Snížení motivace

Protože se jedná o skupinovou metodu myšlení, může být některými členy snížena motivace ve smyslu „oni to za mě vymyslí ostatní“.

Obava z hodnocení

Neznají-li se dobře členové týmu, může docházet k menší produktivitě při vymýšlení nápadů z obav hodnocení od ostatních.

Vzájemné blokování produktiviy

Zejména při větším počtu členů může docházet ke vzájemnému blokování nápadů a produktivity. Než vyřknou svůj nápad ostatní členové týmu, mohu ten svůj zapomenout nebo se nechat ovlivnit.